अ॒यं पु॒रो भुव॒स्तस्य॑ प्रा॒णो भौ॑वाय॒नो व॑स॒न्तः प्रा॑णाय॒नो गा॑य॒त्री वा॑स॒न्ती गा॑य॒त्र्यै गा॑य॒त्रं गा॑य॒त्रादु॑पा॒ᳪशुरु॑पा॒ᳪशोस्त्रि॒वृत् त्रि॒वृतो॑ रथन्त॒रं वसि॑ष्ठ॒ ऋषि॑: प्र॒जाप॑तिगृहीतया॒ त्वया॑ प्रा॒णं गृ॑ह्णामि प्र॒जाभ्य॑:
ayáṃ puró bhuvas tásya prāṇó bhauvāyanó vásantaḥ prāṇāyanó gāyatrī́ vāsantī́ gāyátryai gāyatráṃ gāyatrā́d upā́ṃśur upā́ṃśos trivṛ́t trivṛ́to rathantaráṃ vásiṣṭha ṛ́ṣiḥ prajā́patigṛhītayā tváyā prāṇáṃ gṛhṇāmi prajā́bhyaḥ
Dies ist der Vorderteil, „Bhuvas“; sein Atem ist der Bhauvāyana; der Frühling ist der Gang des Atems; die Gāyatrī ist wahrlich der Frühling; für die Gāyatrī ist das Gāyatra; aus dem Gāyatra entsteht der Upāṃśu; aus dem Upāṃśu der Trivṛt; aus dem Trivṛt das Rathantara. Vasiṣṭha ist der Seher (ṛṣi). Mit dir, von Prajāpati ergriffen, ergreife ich den Atem zum Wohl der Nachkommenschaft.
अ॒यम् । पु॒रः । भुवः॑ । तस्य॑ । प्रा॒णः । भौ॑वाय॒नः । व॒स॒न्तः । प्रा॒ण॒-आ॒य॒नः । गा॒य॒त्री । वा॒स॒न्ती । गा॒य॒त्र्यै । गा॒य॒त्रम् । गा॒य॒त्रात् । उ॒पा॒ᳪशुः । उ॒पा॒ᳪशोः । त्रि॒वृत् । त्रि॒वृतः॑ । र॒थ॒न्त॒रम् । वसि॑ष्ठः । ऋषिः॑ । प्र॒जाप॑ति-गृहीतया । त्वया॑ । प्रा॒णम् । गृ॒ह्णा॒मि॒ । प्र॒जाभ्यः॑