Previous Verse
Next Verse

Shloka 4

वानर-ऋक्ष-सेना-प्रशंसा

Cataloguing the Vanara and Bear Forces

यंपृष्ठतोऽनुगच्छन्तिशतशोऽथसहस्रशः ।द्रुमानुद्यम्यसहसालङ्कारोहणतत्पराः ।।।।यूथपाहरिराजस्यकिङ्करास्समुपस्थिताः ।

yaṃ pṛṣṭhato 'nugacchanti śataśo 'tha sahasraśaḥ |

drumān udyamya sahasā laṅkārohaṇatatparāḥ |

yūthapā harirājasya kiṅkarāḥ samupasthitāḥ ||6.27.4||

Hinter ihm ziehen Scharen zu Hunderten und Tausenden heran, mit Macht Bäume emporhebend, entschlossen, Laṅkā zu erstürmen; die Rudelführer, Diener und Kämpfer des Affenkönigs stehen bereit, dem Befehl zu folgen.

नीलान्dark/blue-black
नीलान्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootnīla (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण (महामेघान् इत्यस्य)
इवlike
इव:
Upamāna-marker (उपमान-सूचक)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-वाचक
महामेघान्great clouds
महामेघान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootmahā-megha (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; समासः कर्मधारयः (महान्तः मेघाः)
तिष्ठतःof (you) standing
तिष्ठतः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeAdjective
Root√sthā (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ) ‘तिष्ठत्’; षष्ठी एकवचन/द्वितीया? अत्र ‘(ते) तिष्ठतः’ इति संबोधन-सम्बन्धः; ‘of you standing’ (genitive)
यान्whom/which
यान्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; यत्-सम्बन्धी सर्वनाम
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Particle)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय; निपात
पश्यसिyou see
पश्यसि:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√paś (धातु)
Formलट् (Present), मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
असिताञ्जनसङ्काशान्black like collyrium
असिताञ्जनसङ्काशान्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootasita-añjana-saṅkāśa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण; समासः तत्पुरुषः (असितं अञ्जनम् इव सङ्काशाः)
युद्धेin battle
युद्धे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootyuddha (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
सत्यपराक्रमान्of unfailing valor
सत्यपराक्रमान्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootsatya-parākrama (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण; कर्मधारयः (सत्यः/अमोघः पराक्रमः येषाम्)
असंख्येयान्innumerable
असंख्येयान्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootasaṅkhyeya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
अनिर्देश्यान्indescribable
अनिर्देश्यान्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootanirdeśya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण
परम्farther/other
परम्:
Karma-anvaya (कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootpara (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (पारम्)
पारम्far shore
पारम्:
Upamāna (उपमान/Standard of comparison)
TypeNoun
Rootpāra (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
इवlike
इव:
Upamāna-marker (उपमान-सूचक)
TypeIndeclinable
Rootiva (अव्यय)
Formअव्यय; उपमा-वाचक
उदधेःof the ocean
उदधेः:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootudadhi (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
पर्वतेषुon mountains
पर्वतेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootparvata (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
येwho
ये:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
केचित्some
केचित्:
Sambandha (सम्बन्ध/Quantifier)
TypeIndeclinable
Rootkecit (सर्वनाम-प्रयोग)
Formअव्ययवत् प्रयोगः; अनिश्चित-परिमाण (some)
विषमेषुin rough/difficult places
विषमेषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootviṣama (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग/पुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन; अत्र स्थानवाचक (in difficult places)
नदीषुin rivers
नदीषु:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Locative)
TypeNoun
Rootnadī (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय
एतेthese
एते:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootetad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
त्वाम्you
त्वाम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Roottvad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formद्वितीया, एकवचन; सर्वनाम
अभिवर्तन्तेadvance toward; come upon
अभिवर्तन्ते:
Kriyā (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootabhi-√vṛt (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (सम्बोधन/Address)
TypeNoun
Rootrājan (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative), एकवचन
ऋक्षाःbears
ऋक्षाः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootṛkṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
सुदारुणाःvery ferocious
सुदारुणाः:
Karta-anvaya (कर्तृ-विशेषण)
TypeAdjective
Rootsu-dāruṇa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; विशेषण; समासः उपपद-तत्पुरुषः (सु + दारुण)

"O sinless king! there are sixty thousand golden mountains. In the midst of them is this golden mountain just as you are in the midst of the Rakshasas. On the last mountain the Vanaras with brown coloured face, white face, coppery red face and yellow face like honey with sharp teeth like lions, who have nails as weapons, four toothed ones like lions, fearsome ones like tiger, dangerous to approach, all of them like serpents with flaming venomous tongues, with long uplifted tails, like huge elephants in rut in mountain size, roaring like lions, thundering clouds, with round brownish red eyed ones, fearful while walking and causing appalling uproar all of them dwell on the last mountain. They are watching to demolish your Lanka as they look at it."

S
Sugrīva (Harirāja)
L
Laṅkā
V
Vānaras

FAQs

Dharma as loyal service and disciplined effort: warriors stand ready under rightful leadership to restore justice (Rāma’s cause).

Sugrīva’s forces assemble in massive numbers, carrying uprooted trees as weapons/tools, preparing to scale the fortifications of Laṅkā.

Loyalty and readiness to act—organized courage under command.