Previous Verse
Next Verse

Shloka 16

विभीषणोपदेशः

Vibhīṣaṇa’s Counsel to Rāvaṇa and the Rākṣasa Court

देवान्तकोवापिनरान्तकोवातथातिकायोऽतिरथोमहात्मा ।आकम्पनश्चाद्रिसमानसारःस्थातुंनशक्तायुधिराघवस्य ।।।।

devāntako vāpi narāntako vā tathā ’tikāyo ’tiratho mahātmā | ākampanaś cādri-samāna-sāraḥ sthātuṁ na śaktā yudhi rāghavasya ||

Ob Devāntaka oder Narāntaka, ob Atikāya, der große Krieger Atiratha, oder gar Ākampana, fest wie ein Berg — keiner von ihnen vermag im Kampf vor Rāghava zu bestehen.

देवान्तकःDevāntaka (slayer of gods; proper name)
देवान्तकः:
कर्ता (implicit, in list of subjects)
TypeNoun
Rootदेव + अन्तक (प्रातिपदिक; समास: देव-अन्तक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः (कर्तरि), एकवचनम्; तत्पुरुषसमासः (देवानाम् अन्तकः = देवान्तकः)
वाor
वा:
समुच्चय/विकल्प-सूचक (connective)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्ययम् (disjunctive particle: “or”)
अपिeven / also
अपि:
निपात (emphasis)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसम्भावन/अपि-कारक-अव्ययम् (particle: “even/also”)
नरान्तकःNarāntaka (slayer of men; proper name)
नरान्तकः:
कर्ता (implicit, in list of subjects)
TypeNoun
Rootनर + अन्तक (प्रातिपदिक; समास: नर-अन्तक)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषसमासः (नराणाम् अन्तकः = नरान्तकः)
वाor
वा:
समुच्चय/विकल्प-सूचक (connective)
TypeIndeclinable
Rootवा (अव्यय)
Formविकल्पार्थक-अव्ययम् (or)
तथाlikewise / in the same way
तथा:
क्रियाविशेषण (manner marker)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formरीत्यर्थक-अव्ययम् (adverb: “thus/likewise”)
अतिकायःAtikāya (the huge-bodied one; proper name)
अतिकायः:
कर्ता (implicit, in list of subjects)
TypeNoun
Rootअति + काय (प्रातिपदिक; समास/उपसर्गपूर्वपद: अति-काय)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषसमासः (अतिकायः = अतिशयेन कायः यस्य/महाकायः; नामरूपेण)
अतिरथःAtiratha (a great chariot-warrior; proper name/title)
अतिरथः:
कर्ता (implicit, in list of subjects)
TypeNoun
Rootअति + रथ (प्रातिपदिक; समास: अति-रथ)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; तत्पुरुषसमासः (अतिशयः रथी/रथयोधः = अतिरथः)
महात्माgreat-souled / mighty
महात्मा:
कर्ता-विशेषणम्
TypeAdjective
Rootमहत् + आत्मन् (प्रातिपदिक; समास: महत्-आत्मन्)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयसमासः (महान् आत्मा यस्य/महात्मा); विशेषणम् (पूर्वोक्तेषु राक्षसेषु)
आकम्पनःĀkampana (proper name)
आकम्पनः:
कर्ता (implicit, in list of subjects)
TypeNoun
Rootआ + कम्प् (धातु) → आकम्पन (प्रातिपदिक; नाम)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; नाम (proper noun)
and
:
समुच्चय-सूचक (connective)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction: “and/also”)
अद्रिसमानसारःwhose strength/essence is like a mountain
अद्रिसमानसारः:
कर्ता-विशेषणम्
TypeAdjective
Rootअद्रि + समान + सार (प्रातिपदिक; समास: अद्रि-समान-सार)
Formपुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; कर्मधारयसमासः (अद्रिसमानः सारः यस्य/अद्रिसमानसारः); विशेषणम् (आकम्पनस्य/पूर्वोक्तानाम्)
स्थातुम्to stand / to withstand
स्थातुम्:
प्रयोजन/अनन्तरक्रिया (infinitival complement: “to stand”)
TypeVerb
Rootस्था (धातु) + तुमुन् (प्रत्यय) → स्थातुम्
Formतुमुनन्तम् (infinitive), क्रियार्थक-अव्ययवत्; धातुः: स्था (भ्वादिः)
not
:
निषेध (negator)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negation: “not”)
शक्ताःable / capable
शक्ताः:
कर्ता-विशेषणम् (predicative: “are not able”)
TypeAdjective
Rootशक् (धातु) → शक्त (क्त-प्रत्यय; भूतकृदन्त) → शक्त (प्रातिपदिक)
Formक्त-प्रत्ययान्त-भूतकृदन्तम्; पुंलिङ्गः, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (देवान्तकादीनाम्) = “समर्थाः”
युधिin battle / in war
युधि:
अधिकरण (locative: in battle)
TypeNoun
Rootयुध् (प्रातिपदिक: युध्/युधि-; नपुंसकलिङ्ग/स्त्रीलिङ्ग प्रयोगः) अथवा युध्-शब्दः
Formसप्तमी-विभक्तिः (अधिकरणे), एकवचनम्; “युद्धे” इत्यर्थः
राघवस्यof Rāghava (Rāma)
राघवस्य:
सम्बन्ध (genitive: of Rāghava)
TypeNoun
Rootराघव (प्रातिपदिक; राम-वंशज-नाम)
Formपुंलिङ्गः, षष्ठी-विभक्तिः (सम्बन्धे), एकवचनम्

"Either by Devanthaka or Naranthaka, in the same way the great soul Athiratha or Akampana, who is of mountainlike size, will not be able to stand against Raghava in war."

R
Rāma (Rāghava)
D
Devāntaka
N
Narāntaka
A
Atikāya
Ā
Ākampana

FAQs

Dharma warns against obstinacy: persisting in adharma despite repeated evidence of impending defeat leads to collective destruction.

The speaker underscores that even Laṅkā’s famed champions cannot hold their ground against Rāma.

Discernment (viveka) that recognizes reality over factional loyalty.