Previous Verse
Next Verse

Shloka 20

Adhyaya 83The Slaying of Mahishasura’s Armies and the Final Death of Mahishasura

अग्रदर्शनमत्युग्रैः खड्गपातैरताडयत् ।

असिनैवासिलोमानमच्छिदत् सा रणोत्सवे ।

गणैः सिंहॆन देव्याः च जयक्ष्वेडाकृतोत्सवैः ॥

agradārśanam atyugraiḥ khaḍgapātair atāḍayat | asinaiv āsilomānam acchidat sā raṇotsave | gaṇaiḥ siṃhena devyā ca jayakṣveḍākṛtotsavaiḥ ||

Sie erschlug Agradarśana mit überaus grimmigen Schwertschlägen, und mit dem Schwert fällte sie in jenem Fest des Kampfes auch Asilomā—während die Gaṇas der Göttin und ihr Löwe jubelnd Siegesrufe erhoben.

अग्र-दर्शनम्foremost sight/appearance (the one in front)
अग्र-दर्शनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअग्र (प्रातिपदिक) + दर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (genitive determinative): ‘अग्रस्य दर्शनम्’
अति-उग्रैःwith exceedingly fierce
अति-उग्रैः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootअति (उपसर्ग/अव्यय) + उग्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; अव्ययीभावः: ‘अत्यन्तम् उग्रैः’
खड्ग-पातैःwith sword-strokes
खड्ग-पातैः:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootखड्ग (प्रातिपदिक) + पात (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘खड्गस्य पातैः’
अताडयत्struck
अताडयत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootताड् (धातु)
Formलङ् (Imperfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; ‘he/she struck’
असिनाwith a sword
असिना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootअसि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात (particle), अव्यय; emphasis ‘indeed/just’
असि-लोमानम्Asilomān (the one ‘sword-haired’)
असि-लोमानम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअसि (प्रातिपदिक) + लोमन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; बहुव्रीहिः: ‘असिः लोमानि यस्य’ = ‘whose hair is like swords’ (name/epithet)
अच्छिदत्cut down
अच्छिदत्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootछिद् (धातु)
Formलङ् (Imperfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; ‘cut/sliced’
साshe
सा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
रण-उत्सवेin the battle-festival (in battle)
रण-उत्सवे:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootरण (प्रातिपदिक) + उत्सव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः: ‘रणस्य उत्सवे’
गणैःwith the troops/attendants
गणैः:
Sahakari/Saha (सह/सहकारी)
TypeNoun
Rootगण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन
सिंहेनwith the lion
सिंहेन:
Sahakari/Saha (सह/सहकारी)
TypeNoun
Rootसिंह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd), एकवचन
देव्याःof the Goddess
देव्याः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th), एकवचन
and
:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
जय-क्ष्वेड-अकृत-उत्सवैःwith (those) celebrating by victory-shouts
जय-क्ष्वेड-अकृत-उत्सवैः:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootजय (प्रातिपदिक) + क्ष्वेड (प्रातिपदिक) + कृत (कृ-धातु, क्त-प्रत्यय; कृदन्त) + उत्सव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd), बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुषः: ‘जयक्ष्वेडेन कृताः उत्सवाः येषां तैः’ = ‘with those whose festivities were made by victory-shouts’
Narrative voice within the Devi Mahatmyam frame
Mahādevī (Ambikā/Durgā)Siṃha (lion mount)
Mahādevī as victorious battle-queen; her retinue (gaṇas) and vāhana (lion) participate
ShaktismVictory over adharmaDivine hostMartial celebration

FAQs

The ‘victory-shouts’ reflect the restoration of confidence and order once oppressive forces are removed. Dharma is not passive; it can be triumphant and publicly affirmed.

A narrative segment (kathā) embedded in the Purāṇa; not directly sarga/pratisarga/manvantara/vaṃśa/vaṃśānucarita.

The ‘battle-festival’ hints that inner struggle against entrenched tendencies is not merely grim; it culminates in liberation-joy (ānanda) when the forces of confusion are cut down.