Shloka 46

Adhyaya 51Jaimini Returns

बीजापहारिणी चान्या स्त्रीपुंसोरतिभीषणाः । मेध्यान्नभोजनैः स्नानैस्तस्याश्चोपशमो भवेत ॥

bījāpahāriṇī cānyā strīpuṃsor atibhīṣaṇā | medhyānna-bhojanaiḥ snānaiḥ tasyāś copśamo bhavet ||

Eine weitere (Plage), Bījāpahāriṇī, ist überaus furchterregend für Frau und Mann, da sie den „Samen“ (die Zeugungskraft) raubt. Durch den Genuss reiner (geweihter/heilsamer) Speise und durch Bäder wird ihre Störung besänftigt.

बीजापहारिणीseed-stealer (female)
बीजापहारिणी:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootबीज + अपहारिणी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; उपपद-तत्पुरुष ‘बीजम् अपहरति’ (agent noun -इनी)
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/ conjunction
अन्याanother (female)
अन्या:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootअन्य (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
स्त्रीपुंसोःof woman and man
स्त्रीपुंसोः:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootस्त्री + पुंस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग/पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, द्विवचन; द्वन्द्व-समास (itaretara) ‘स्त्री च पुंस् च’
अतिभीषणाःvery terrifying
अतिभीषणाः:
कर्तृसमानााधिकरण (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootअतिभीषण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; पाठे बहुवचनम्—अर्थतः ‘अतिभीषणा’ (स्त्री. एक.) अपेक्षितम्; विशेषणम् (भयङ्करी)
मेध्यान्नभोजनैःby eating pure food
मेध्यान्नभोजनैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootमेध्य + अन्न + भोजन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; समासः ‘मेध्य-अन्न-भोजन’ = eating pure food
स्नानैःby baths
स्नानैः:
करण (Karaṇa/Instrument)
TypeNoun
Rootस्नान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन
तस्याःof that (affliction/her)
तस्याः:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
and
:
समुच्चय (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/ conjunction
उपशमःcessation/relief
उपशमः:
कर्ता (Karta/Subject)
TypeNoun
Rootउपशम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
भवेतmay occur/would be
भवेत:
क्रिया (Verb/Action)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formविधिलिङ्-लकार (Optative), परस्मैपद, प्रथम-पुरुष, एकवचन
Instructional voice; named speakers not in excerpt

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "bhayanaka", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

DharmaPurity (śauca)Fertility/procreation anxietiesŚānti rites

FAQs

The remedy emphasizes śauca (purity) through diet and bathing, implying that responsible regulation of body and habits is integral to sustaining household life and procreative dharma.

Operates as practical dharma/ācāra guidance embedded in Purāṇic discourse; not a cosmological or genealogical unit.

‘Seed’ can signify both biological potency and creative vitality (ojas/tejas). Purified food and water symbolize replenishment and stabilization of life-force.