Next Verse

Shloka 1

Adhyaya 51Yaksha Injunctions: Graha-Children and Female Spirits Causing Domestic and Ritual Disruptions

इति श्रीमार्कण्डेयपुराणे यक्षानुशासनो नाम पञ्चाशोऽध्यायः ।

एकपञ्चाशोऽध्यायः- ५१

मार्कण्डेय उवाच दुःसहस्याभवद्भार्या निर्माष्टिर्नाम नामतः ।

जाता कलॆस्तु भार्यायामृतौ चाण्डालदर्शनात् ॥

iti śrīmārkaṇḍeyapurāṇe yakṣānuśāsano nāma pañcāśo 'dhyāyaḥ /

ekapañcāśo 'dhyāyaḥ—51 /

mārkaṇḍeya uvāca duḥsahasyābhavad bhāryā nirmāṣṭir nāma nāmataḥ /

jātā kalestu bhāryāyām ṛtau cāṇḍāladarśanāt

So endet im Śrī Mārkaṇḍeya-Purāṇa das fünfzigste Kapitel mit dem Titel „Unterweisung an den Yakṣa“. Kapitel 51: Mārkaṇḍeya sprach: Duḥsaha hatte eine Gattin namens Nirmāṣṭi. In der Zeit des Kali empfing sie, weil sie einen Caṇḍāla (einen Ausgestoßenen außerhalb der Kasten) erblickt hatte, in ihrer rechten Frist.

इतिthus
इति:
Vākyopasaṃhāra (वाक्योपसंहार)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यवधारण-अव्यय (thus; colophon marker)
श्री-मार्कण्डेय-पुराणेin the Śrī Mārkaṇḍeya Purāṇa
श्री-मार्कण्डेय-पुराणे:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक) + मार्कण्डेय (प्रातिपदिक) + पुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मार्कण्डेयस्य पुराणम्) + श्री-उपपद/उपसर्गवत्
यक्ष-अनुशासनः(chapter) 'Instruction to the Yakṣas'
यक्ष-अनुशासनः:
Viśeṣya (विशेष्य)
TypeNoun
Rootयक्ष (प्रातिपदिक) + अनुशासन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (यक्षाणाम् अनुशासनम्)
नामnamed
नाम:
Saṃjñā (संज्ञा)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formनामार्थक-अव्यय (called/named)
पञ्चाशःfiftieth
पञ्चाशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपञ्चाशत् (संख्याप्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; क्रमवाचक-विशेषणम् (50th)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
एक-पञ्चाशःfifty-first
एक-पञ्चाशः:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootएक (संख्या-प्रातिपदिक) + पञ्चाशत् (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; द्विगुसमासः (एकेन सह पञ्चाशत् = 51st)
अध्यायःchapter
अध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
मार्कण्डेयःMārkaṇḍeya
मार्कण्डेयः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमार्कण्डेय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचन
दुःसहस्यof Duḥsaha
दुःसहस्य:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootदुःसह (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध), एकवचन
अभवत्there was/became
अभवत्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ्-लकारः (Imperfect/Past), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः, एकवचन
भार्याwife
भार्या:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootभार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
निर्माष्टिःNirmāṣṭi (name)
निर्माष्टिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootनिर्माष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
नामnamed
नाम:
Saṃjñā (संज्ञा)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formनामार्थक-अव्यय (called)
नामतःby name
नामतः:
Kriyā-viśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootनामतः (अव्यय)
Formतसिल्-प्रत्ययान्त-अव्यय (in name/by name)
जाताwas born
जाता:
Karta (कर्ता)
TypeVerb
Rootजन् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; (born)
कलेःof Kali
कलेः:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootकलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (सम्बन्ध), एकवचन
तुindeed/but
तु:
Sambandha-bheda (सम्बन्धभेद)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविरोध/अनुक्रम-अव्यय (but/indeed)
भार्यायाम्in (his) wife
भार्यायाम्:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootभार्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन
ऋतौin season/at the proper time
ऋतौ:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootऋतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (अधिकरण), एकवचन
चाण्डाल-दर्शनात्from seeing a Caṇḍāla
चाण्डाल-दर्शनात्:
Apādāna (अपादान)
TypeNoun
Rootचाण्डाल (प्रातिपदिक) + दर्शन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (अपादान), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (चाण्डालस्य दर्शनम्)
Mārkaṇḍeya (narrator)

{ "primaryRasa": "bhayanaka", "secondaryRasa": "karuna", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

Kali-yuga motifsSocial purity concepts (as framed in text)Narrative transition

FAQs

The text signals a Kali-age decline framework where lapses and contaminations (as conceived by the tradition) become causal explanations for misfortune or moral disorder in subsequent narrative.

This is narrative setup (ākhyāna) rather than sarga/pratisarga/manvantara/vaṃśa/vaṃśānucarita, though it may feed into character-history (vaṃśānucarita) depending on the ensuing episode.

The ‘sighting’ motif can be read symbolically as the intrusion of tamas/social disorder into the conception-field (ṛtu), marking the offspring or situation with a predisposition toward disturbance—an allegory for Kali’s influence.