सुवर्णष्ठीविनोपाख्यानम्
The Account of Suvarṇaṣṭhīvin
एवमुक््त्वा तु नृपतिं प्रयातौ स्वो यथेप्सितम् । सृंजयश्व यथाकामं प्रविवेश स्वमन्दिरम्,राजासे ऐसा कहकर हम दोनों अपने अभीष्ट स्थानको चल दिये और राजा सूंजयने अपने इच्छानुसार महलमें प्रवेश किया
evam uktvā tu nṛpatiṃ prayātau svo yathepṣitam | sṛñjayaś ca yathākāmaṃ praviveśa sva-mandiram ||
Nachdem er so zum König gesprochen hatte, gingen die beiden fort, ein jeder zu dem Ort, den er begehrte; und König Sṛñjaya trat, wie es ihm gefiel, in seinen eigenen Palast ein.
पर्वत उवाच