अध्याय ९ — कर्णस्य प्रहारः, योधयुग्मनियोजनम्, शैनेय-कैकेययोर्युद्धविन्यासः
धिग्जीवितमिदं चैव सुहृद्धीनश्व॒ संजय । अद्य चाहं दशामेतां गत: संजय गर्हिताम्
dhig jīvitam idaṃ caiva suhṛd-hīnaśva sañjaya | adya cāhaṃ daśām etāṃ gataḥ sañjaya garhitām ||
Dhṛtarāṣṭra klagt: „Verflucht sei dieses mein Leben, o Sañjaya—ohne wahre Freunde und ohne Halt. Heute bin ich in diesen schmählichen Zustand geraten, o Sañjaya.“
धृतराष्ट उवाच