Shloka 7

Snāna-Śauca Krama: Varuṇa–Āpaḥ Mantras, Aghamarṣaṇa, Sūrya-Upasthāna, and Sarva-Tarpaṇa

ॐ ये ते शतं वरुणये सहस्रं यज्ञियाः पाशा वितता महान्तः / तेभिर्नो अद्य सवितोत विष्णुर्विश्वे मुञ्चन्तु मरुतः स्वर्काः स्वाहा / सुमित्रियान इत्यबञ्जलिमाकृत्योत्तरेण तोयं पश्चाद्विराज्य चैव विनिः क्षिपेत् / ॐ सुमित्रिया न आप ओषधयः सन्तु / दुर्मित्रियास्तस्मै सन्तु यो ऽस्मान्द्वेष्टि यञ्च वयं द्विष्मः

oṃ ye te śataṃ varuṇaye sahasraṃ yajñiyāḥ pāśā vitatā mahāntaḥ / tebhirno adya savitota viṣṇurviśve muñcantu marutaḥ svarkāḥ svāhā / sumitriyāna ityabañjalimākṛtyottareṇa toyaṃ paścādvirājya caiva viniḥ kṣipet / oṃ sumitriyā na āpa oṣadhayaḥ santu / durmitriyāstasmai santu yo 'smāndveṣṭi yañca vayaṃ dviṣmaḥ

Om. O Varuṇa, jene großen, weithin ausgespannten, opferheiligen Schlingen — zu Hunderten und zu Tausenden — mögen Savitṛ und auch Viṣṇu sowie alle himmelschenkenden Maruts uns heute von ihnen lösen — svāhā. Mit den Worten «Sumitriyā…» forme man die Hände wie eine Schale und werfe dann das Wasser nach Norden und nach hinten, wie vorgeschrieben. Om. Mögen die Wasser und die heilenden Kräuter uns freundlich gesinnt sein; und unfreundlich dem, der uns hasst, und dem, den wir hassen.

Oṃ
:
Mantra-marker
TypeIndeclinable
Rootॐ (प्रणव)
Formअव्यय (प्रणव)
येwhich
ये:
Sambandha (Relative pronoun)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सम्बन्धसूचक
तेthose
ते:
Sambandha (Correlative)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; सहसम्बन्धी
शतम्a hundred
शतम्:
Visheshana (Numerical)
TypeNoun
Rootशत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संख्यावाचक
वरुणयेto Varuṇa
वरुणये:
Sampradana (Recipient)
TypeNoun
Rootवरुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
सहस्रम्a thousand
सहस्रम्:
Visheshana (Numerical)
TypeNoun
Rootसहस्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; संख्यावाचक
यज्ञियाःsacrificial/sacred
यज्ञियाः:
Visheshana (Qualifier)
TypeAdjective
Rootयज्ञिय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘fit for sacrifice/sacred’
पाशाःnooses
पाशाः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootपाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
वितताःspread out
वितताः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootवि + तन् (धातु) → वितत (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘spread out’
महान्तःgreat
महान्तः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
तेभिःwith those
तेभिः:
Karana (Instrument)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
नःus
नः:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी/द्वितीया-एकवचन-बहुवचनप्रयोगः; अत्र ‘us’ (enclitic)
अद्यtoday/now
अद्य:
Kala-adhikarana (Temporal)
TypeIndeclinable
Rootअद्य (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक)
सविताSavitṛ (Sun-god)
सविता:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootसवितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
उतand/also
उत:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootउत (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय/also)
विष्णुःViṣṇu
विष्णुः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन
विश्वेall (the gods)
विश्वे:
Karta (Subject)
TypeAdjective
Rootविश्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘all’ (often as Viśve Devāḥ)
मुञ्चन्तुlet (them) release
मुञ्चन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
मरुतःthe Maruts
मरुतः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootमरुत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
स्वर्काःheavenly
स्वर्काः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootस्वर्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘heavenly/bright’ (Vedic)
स्वाहाsvāhā
स्वाहा:
Mantra-ending
TypeIndeclinable
Rootस्वाहा (अव्यय/निपात)
Formअव्यय (यज्ञीय-उच्चारण)
सुमित्रियाःwell-disposed
सुमित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootसु + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘friendly/beneficent’
नःfor us/our
नः:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th/सम्बन्ध), बहुवचन-प्रयोगः; enclitic ‘our/to us’
इतिthus
इति:
Quotation marker
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्यय (उद्धरण)
अबञ्जलिम्without añjali
अबञ्जलिम्:
Karma (Object—state)
TypeNoun
Rootअ + अञ्जलि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘without añjali (without joined palms)’
आकृत्यhaving made
आकृत्य:
Purvakala-kriya
TypeVerb
Rootआ + कृ (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund) — ‘having made/done’
उत्तरेणto the north (side)
उत्तरेण:
Desha-adhikarana (Spatial)
TypeIndeclinable
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formअव्ययप्राय (तृतीया-एकवचनरूपेण उपपद-प्रयोगः) — ‘to the north of/by the northern side’
तोयम्water
तोयम्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootतोय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
पश्चात्behind/afterwards
पश्चात्:
Desha/Kala-adhikarana
TypeIndeclinable
Rootपश्चात् (अव्यय)
Formअव्यय (देश/कालवाचक) — ‘behind/afterwards’
विराज्यhaving turned/positioned
विराज्य:
Purvakala-kriya
TypeVerb
Rootवि + राज् (धातु)
Formक्त्वान्त (Absolutive/Gerund) — ‘having shone/ having stood out’ (ritual instruction sense: ‘having turned/positioned’)
and
:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
एवindeed
एव:
Nipata (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (अवधारण/emphasis)
विनिःaway/apart
विनिः:
Kriya-visheshaṇa
TypeIndeclinable
Rootवि + निः (उपसर्ग/अव्यय)
Formअव्यय (उपसर्गवत्/particle) — पाठभेदसम्भव; क्रियाविशेषणार्थ ‘apart/away’
क्षिपेत्should sprinkle/throw
क्षिपेत्:
Vidhi-kriya
TypeVerb
Rootक्षिप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद — ‘should throw/sprinkle’
Oṃ
:
Mantra-marker
TypeIndeclinable
Rootॐ (प्रणव)
Formअव्यय (प्रणव)
सुमित्रियाःfriendly
सुमित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootसु + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
नःour/to us
नः:
Sambandha (Genitive)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी (6th), बहुवचन; enclitic
आपःwaters
आपः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootअप् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
ओषधयःherbs
ओषधयः:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootओषधि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
सन्तुlet them be
सन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन; परस्मैपद
दुर्मित्रियाःunfriendly
दुर्मित्रियाः:
Visheshana
TypeAdjective
Rootदुर् + मित्रिय (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘hostile/unfriendly’
तस्मैto him
तस्मै:
Sampradana (Recipient)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th), एकवचन
सन्तुlet them be
सन्तु:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुष (3rd), बहुवचन
यःwho
यः:
Karta (Subject of relative clause)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सम्बन्धसूचक
अस्मान्us
अस्मान्:
Karma (Object)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन
द्वेष्टिhates
द्वेष्टि:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootद्विष् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
यम्whom
यम्:
Karma (Object—relative)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; ‘whom’
and
:
Samuccaya
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय (समुच्चय)
वयम्we
वयम्:
Karta (Subject)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन
द्विष्मःhate
द्विष्मः:
Kriya (Predicate)
TypeVerb
Rootद्विष् (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष (1st), बहुवचन; परस्मैपद

Ritual instruction voice (Garuda Purana’s narrator/teaching context; mantra portions are Vedic invocations)

Concept: Bondage (pāśa) is loosened by divine grace and right rite; cultivate amity with life-sustaining forces (waters, herbs) while neutralizing hostility.

Vedantic Theme: Grace (anugraha) complements effort; surrender to Viṣṇu within Vedic framework; purification includes social/psychic protection from enmity.

Application: When feeling constrained by fear, guilt, or conflict: recite release-prayers, perform a simple water-offering with clear intention, and commit to reconciliation where possible; avoid generating new enmity.

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhayanaka

Type: riverbank/ghāṭ or ritual courtyard with water vessel

Related Themes: Garuda Purana 1.214.5 (ye te… mantra-traya); Garuda Purana 1.214.6 (Varuṇa/ṛta context)

V
Varuṇa
S
Savitṛ
V
Viṣṇu
M
Maruts
Ā
Āpaḥ (Waters)
O
Oṣadhayaḥ (Herbs)

FAQs

Varuṇa’s “pāśa” symbolizes binding forces—sins, fear, and constriction; this mantra asks Savitṛ, Viṣṇu, and the Maruts to loosen those bonds so the practitioner (or the departed in related rites) is protected and purified.

Though framed as a purification/protection mantra, its core theme—release from binding “nooses”—aligns with Garuda Purana’s after-death narrative where karmic bonds and fear obstruct the preta; such mantras are used to support safe passage and ritual cleanliness.

Use it as a protective prayer during purification (snāna/ācamana or śrāddha-related water acts): cultivate “sumitri” (friendliness) with nature (water, herbs) and reduce hostility—recognizing that enmity and hatred tighten one’s inner bonds.