HomeChanakya NitiCh. 16Shloka 4
Previous Verse
Next Verse

Chanakya Niti — Virtue and Vice, Shloka 4

कोऽर्थान्प्राप्य न गर्वितो विषयिणः कस्यापदोऽस्तं गताः

स्त्रीभिः कस्य न खण्डितं भुवि मनः को नाम राजप्रियः।

कः कालस्य न गोचरत्वमगमत् कोऽर्थी गतो गौरवं

को वा दुर्जनदुर्गमेषु पतितः क्षेमेण यातः पथि ॥

ko'rthān prāpya na garvito viṣayiṇaḥ kasyāpado'staṃ gatāḥ |

strībhiḥ kasya na khaṇḍitaṃ bhuvi manaḥ ko nāma rājapriyaḥ |

kaḥ kālasya na gocaratvam agamat ko'rthī gato gauravaṃ |

ko vā durjanadurgameṣu patitaḥ kṣemeṇa yātaḥ pathi ||

Wer wird, nachdem er Reichtum erlangt hat, nicht hochmütig? Welcher Sinnengenießer bläht sich nicht auf? Wessen Unglück ist je ganz verschwunden? Wessen Geist ist auf Erden nicht durch Frauen zerrüttet worden? Wer ist bei allen Königen beliebt? Wer entgeht der Herrschaft der Zeit? Welcher Geldsucher erlangt stets Ehre? Und wer, in das unwegsame Gebiet der Bösen geraten, schreitet den Weg sicher dahin?

कःwho?
कः:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
अर्थान्wealth/objects
अर्थान्:
TypeNoun
Rootअर्थ
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचनम्
प्राप्यhaving obtained
प्राप्य:
TypeVerb
Rootप्र-आप्
Formल्यप्/क्त्वान्त (अव्यय), पूर्वकाल
not
:
TypeIndeclinable
Root
Formनिषेध
गर्वितःproud
गर्वितः:
TypeAdjective
Rootगर्वित
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
विषयिणःof the sensual man/worldling
विषयिणः:
TypeNoun
Rootविषयिन्
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचनम्
कस्यof whom?
कस्य:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचनम्
आपदःcalamities
आपदः:
TypeNoun
Rootआपद्
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचनम्
अस्तम्to setting/downfall
अस्तम्:
TypeNoun
Rootअस्त
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचनम् (अव्ययीभाववत्)
गताःhave gone
गताः:
TypeVerb
Rootगम्
Formक्त, स्त्रीलिङ्गे प्रथमा बहुवचनम्
स्त्रीभिःby women
स्त्रीभिः:
TypeNoun
Rootस्त्री
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया, बहुवचनम्
कस्यof whom?
कस्य:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, एकवचनम्
not
:
TypeIndeclinable
Root
Formनिषेध
खण्डितम्broken/shattered
खण्डितम्:
TypeAdjective
Rootखण्डित
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्
भुविon earth
भुवि:
TypeNoun
Rootभू
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचनम्
मनःmind
मनः:
TypeNoun
Rootमनस्
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्
कःwho?
कः:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
नामindeed/ever (in questions)
नाम:
TypeIndeclinable
Rootनाम
Formअव्यय (प्रश्न/निश्चयार्थक)
राजप्रियःdear to the king
राजप्रियः:
TypeAdjective
Rootराजप्रिय
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
कःwho?
कः:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
कालस्यof time
कालस्य:
TypeNoun
Rootकाल
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचनम्
not
:
TypeIndeclinable
Root
Formनिषेध
गोचरत्वम्being within range/reach
गोचरत्वम्:
TypeNoun
Rootगोचरत्व
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचनम्
अगमत्went/entered
अगमत्:
TypeVerb
Rootगम्
Formलुङ् (अङ्गम), प्रथमपुरुष, एकवचनम्
कःwho?
कः:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
अर्थीseeker of wealth
अर्थी:
TypeNoun
Rootअर्थिन्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
गतःhas gone
गतः:
TypeVerb
Rootगम्
Formक्त, पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्
गौरवम्honour/dignity
गौरवम्:
TypeNoun
Rootगौरव
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचनम्
कःwho?
कः:
TypePronoun
Rootकिम्
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचनम्
वाor/indeed
वा:
TypeIndeclinable
Rootवा
Formअव्यय (विकल्प/समुच्चय)
दुर्जनwicked people
दुर्जन:
TypeNoun
Rootदुर्जन
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (समासपूर्वपद), बहुवचनम्
दुर्गमेषुin hard-to-pass (places/situations)
दुर्गमेषु:
TypeAdjective
Rootदुर्गम
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचनम्
पतितःfallen
पतितः:
TypeVerb
Rootपत्
Formक्त, पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्
क्षेमेणsafely/with safety
क्षेमेण:
TypeNoun
Rootक्षेम
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया, एकवचनम्
यातःgone
यातः:
TypeVerb
Rootया
Formक्त, पुंलिङ्गे प्रथमा एकवचनम्
पथिon the path
पथि:
TypeNoun
Rootपथिन्
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचनम्
Chanakya (Kautilya)
Ancient EthicsHistory of Political ThoughtSanskrit LiteratureNīti-Śāstra Aphorisms
Wealth (Artha)Kings/Rulers (Rāja)Time (Kāla)Women (Strī)The wicked (Durjana)Misfortune (Āpadaḥ)Honor (Gaurava)

FAQs

In the Chanakya Niti/Nītiśāstra tradition, such verses function as gnomic observations used in elite education on governance and worldly conduct. The rhetoric reflects a milieu where courtly politics, patronage, and material success were understood as unstable, and where time (kāla) and fortune (āpadaḥ) were common explanatory frames in classical South Asian moral and political discourse.

The verse juxtaposes artha (wealth/resources) with gaurava (honor/dignity) by suggesting that the pursuit of wealth does not reliably yield social esteem. In historical terms, this can be read as an observation about reputational risk and moral ambiguity associated with material acquisition within courtly and civic life.

The composition is structured as a chain of rhetorical questions (ko… kasya… ko nāma…), a common device in Sanskrit subhāṣita-style literature to universalize claims through implied answers. Metaphorically, 'durjanadurgameṣu' (“in the difficult terrain of the wicked”) frames harmful social environments as hazardous geography, reinforcing the verse’s theme of insecurity in political and social relations.