Previous Verse
Next Verse

Shloka 14

The Six Dvīpas Beyond Jambūdvīpa and the Cosmic Boundary of Lokāloka

तद्‌द्वीपपति: प्रैयव्रतो राजन् हिरण्यरेता नाम स्वं द्वीपं सप्तभ्य: स्वपुत्रेभ्यो यथाभागं विभज्य स्वयं तप आतिष्ठत वसुवसुदानद‍ृढरुचिनाभिगुप्तस्तुत्यव्रतविविक्तवामदेवनामभ्य: ॥ १४ ॥

tad-dvīpa-patiḥ praiyavrato rājan hiraṇyaretā nāma svaṁ dvīpaṁ saptabhyaḥ sva-putrebhyo yathā-bhāgaṁ vibhajya svayaṁ tapa ātiṣṭhata vasu-vasudāna-dṛḍharuci-nābhigupta-stutyavrata-vivikta-vāmadeva-nāmabhyaḥ.

O König, Hiraṇyaretā, ein weiterer Sohn des Mahārāja Priyavrata, war der Herrscher dieser Kuśadvīpa. Er teilte seine Insel in sieben Teile und übergab sie seinen sieben Söhnen gemäß dem Erbrecht. Danach zog er sich aus dem Familienleben zurück, um sich der Askese zu widmen. Die Namen der Söhne sind Vasu, Vasudāna, Dṛḍharuci, Stutyavrata, Nābhigupta, Vivikta und Vāmadeva.

तत्-द्वीप-पतिःthe ruler of that island
तत्-द्वीप-पतिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootतत् (सर्वनाम) + द्वीप (प्रातिपदिक) + पति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘lord of that island’
प्रैयव्रतःdescendant of Priyavrata
प्रैयव्रतः:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रैयव्रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; patronymic/descendant of Priyavrata
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (Vocative/सम्बोधन), एकवचन
हिरण्यरेताःHiraṇyaretā
हिरण्यरेताः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootहिरण्य (प्रातिपदिक) + रेतस् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; proper name
नामby name
नाम:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootनाम (अव्यय)
Formअव्यय; नामनिर्देशार्थक (particle indicating name)
स्वम्his own
स्वम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; adjective to द्वीपम्
द्वीपम्island
द्वीपम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootद्वीप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; object of विभज्य
सप्तभ्यःto seven
सप्तभ्यः:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeAdjective
Rootसप्त (संख्या-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), बहुवचन; ‘to seven’
स्व-पुत्रेभ्यःto his sons
स्व-पुत्रेभ्यः:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootस्व (प्रातिपदिक) + पुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी, बहुवचन; indirect object
यथा-भागम्according to their shares
यथा-भागम्:
Sambandha (सम्बन्ध/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय) + भाग (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव; क्रियाविशेषण (adverb) ‘according to share’
विभज्यhaving divided
विभज्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootवि-√भज् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formल्यप्-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund); ‘having divided/distributing’
स्वयम्himself
स्वयम्:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootस्वयम् (अव्यय)
Formअव्यय; आत्मवाचक (reflexive adverb)
तपःausterity
तपः:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतपस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; object of आतिष्ठत
आतिष्ठतundertook
आतिष्ठत:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-√स्था (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/past), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; ‘he undertook/entered upon’
वसुto Vasu
वसु:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootवसु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन (समासान्ते नामनिर्देशे); first name in list
वसुदानto Vasudāna
वसुदान:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootवसुदान (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; second name
दृढरुचिto Dṛḍharuci
दृढरुचि:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootदृढ (प्रातिपदिक) + रुचि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; third name
नाभिगुप्तto Nābhigupta
नाभिगुप्त:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootनाभि (प्रातिपदिक) + गुप्त (प्रातिपदिक/क्त)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; fourth name
स्तुत्यव्रतto Stutyavrata
स्तुत्यव्रत:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootस्तुत्य (प्रातिपदिक) + व्रत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; fifth name
विविक्तto Vivikta
विविक्त:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootविविक्त (प्रातिपदिक/क्त)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; sixth name
वामदेवto Vāmadeva
वामदेव:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootवामदेव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी, बहुवचन; seventh name
नामभ्यःnamed (as)
नामभ्यः:
Apadana (अपादान)
TypeNoun
Rootनामन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), बहुवचन; ‘from/among the names’ used to mark ‘named as’
H
Hiraṇyaretā
P
Priyavrata
P
Parīkṣit
V
Vasu
V
Vasudāna
D
Dṛḍharuci
N
Nābhigupta
S
Stutyavrata
V
Vivikta
V
Vāmadeva

FAQs

This verse shows Hiraṇyaretā responsibly distributing his kingdom among his sons and then personally taking up austerity, illustrating renunciation after duty (gṛhastha-to-vairāgya progression).

Śukadeva is narrating royal lineages and governance to King Parīkṣit, making the instruction directly relevant to a ruler who must balance administration with spiritual urgency.

Do your responsibilities fairly (share resources, plan succession, avoid exploitation), and cultivate tapas—disciplined spiritual practice and detachment—rather than clinging to control or possessions.