Previous Verse
Next Verse

Shloka 44

Kurukṣetra Pilgrimage: Sages Praise Kṛṣṇa; Vasudeva Inquires on Karma; Viṣṇu-yajña Performed

तद्दीक्षायां प्रवृत्तायां वृष्णय: पुष्करस्रज: । स्‍नाता: सुवाससो राजन् राजान: सुष्ठ्वलङ्कृता: ॥ ४४ ॥ तन्महिष्यश्च मुदिता निष्ककण्ठ्य: सुवासस: । दीक्षाशालामुपाजग्मुरालिप्ता वस्तुपाणय: ॥ ४५ ॥

tad-dīkṣāyāṁ pravṛttāyāṁ vṛṣṇayaḥ puṣkara-srajaḥ snātāḥ su-vāsaso rājan rājānaḥ suṣṭhv-alaṅkṛtāḥ

O König, als Mahārāja Vasudeva im Begriff war, die dīkṣā für das Opfer zu empfangen, kamen die Vṛṣṇis nach dem Bad, in feinen Gewändern und mit Lotusgirlanden, zur Initiationshalle. Auch andere Könige erschienen, prächtig geschmückt, ebenso ihre freudigen Königinnen—mit Juwelenketten, schönen Kleidern, mit Sandelholzpaste gesalbt und mit glückverheißenden Opfergaben in den Händen.

तत्-दीक्षायाम्when that initiation (dīkṣā)
तत्-दीक्षायाम्:
Adhikarana (अधिकरण/Time-occasion)
TypeNoun
Rootतद् (प्रातिपदिक) + दीक्षा (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (षष्ठी): ‘तस्य दीक्षा’; स्त्रीलिङ्ग (f.), सप्तमी (Loc./7th), एकवचन
प्रवृत्तायाम्having begun/being underway
प्रवृत्तायाम्:
Adhikarana (अधिकरण/Locative absolute)
TypeAdjective
Rootप्र-√वृत् (धातु) + क्त (कृत्)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past participle) used locative absolute; स्त्रीलिङ्ग (f.), सप्तमी (Loc./7th), एकवचन; ‘तत्-दीक्षायाम्’ इत्यस्य विशेषणम्
वृष्णयःthe Vṛṣṇis
वृष्णयः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootवृष्णि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन
पुष्कर-स्रजःwearing lotus garlands
पुष्कर-स्रजः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपुष्कर (प्रातिपदिक) + स्रज् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (षष्ठी/उपपद): ‘पुष्कराणां स्रजः’ (lotus-garlands); पुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन; ‘वृष्णयः’ इत्यस्य विशेषणम्
स्नाताःbathed
स्नाताः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Root√स्ना (धातु) + क्त (कृत्)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past participle): ‘bathed’; पुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन; ‘वृष्णयः’ इत्यस्य विशेषणम्
सु-वाससःwell-clad
सु-वाससः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + वासस् (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय: ‘सुन्दराणि वासांसि येषाम्’; पुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन; विशेषणम्
राजन्O King
राजन्:
Sambodhana (सम्बोधन/Vocative)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), सम्बोधन (Vocative), एकवचन
राजानःkings
राजानः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन
सुष्ठुwell
सुष्ठु:
Sambandha (सम्बन्ध/Adverbial modifier)
TypeIndeclinable
Rootसुष्ठु (अव्यय)
Formअव्यय, क्रियाविशेषण (adverb): ‘well, properly’
अलङ्कृताःadorned
अलङ्कृताः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootअलम्-√कृ (धातु) + क्त (कृत्)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past participle): ‘adorned’; पुंलिङ्ग (m.), प्रथमा (Nom./1st), बहुवचन; ‘राजानः’ इत्यस्य विशेषणम्
K
King Parīkṣit
V
Vṛṣṇis (Yādavas)
V
Various kings (rājānaḥ)

FAQs

This verse shows that when the sacrificial initiation (dīkṣā) begins, participants purify themselves by bathing, wearing clean fine garments, and adorning themselves—external purity reflecting inner reverence for dharma.

Lotus garlands indicate auspiciousness, purity, and festive devotion; the Vṛṣṇis appear as honored participants in a sacred setting connected with Kṛṣṇa’s divine pastimes.

Approach spiritual practice with intentional preparation—cleanliness, dignity, and a focused mindset—so the outer discipline supports inner devotion.