Previous Verse
Next Verse

Shloka 27

Pauṇḍraka’s False Vāsudeva Claim, His Death, and the Burning of Vārāṇasī by Sudarśana

सुदक्षिणस्तस्य सुत: कृत्वा संस्थाविधिं पते: । निहत्य पितृहन्तारं यास्याम्यपचितिं पितु: ॥ २७ ॥ इत्यात्मनाभिसन्धाय सोपाध्यायो महेश्वरम् । सुदक्षिणोऽर्चयामास परमेण समाधिना ॥ २८ ॥

sudakṣiṇas tasya sutaḥ kṛtvā saṁsthā-vidhiṁ pateḥ nihatya pitṛ-hantāraṁ yāsyāmy apacitiṁ pituḥ

Sudakṣiṇa, der Sohn des Königs, vollzog die vorgeschriebenen Totenriten für seinen Vater und fasste im Herzen den Entschluss: „Nur indem ich den Mörder meines Vaters töte, kann ich seinen Tod sühnen.“ So entschlossen verehrte der freigebige Sudakṣiṇa zusammen mit seinen Priestern Maheśvara in höchster Sammlung.

सुदक्षिणःSudakṣiṇa
सुदक्षिणः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (नाम)
तस्यof him
तस्य:
Shashthi-sambandha (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी, एकवचन
सुतःson
सुतः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
कृत्वाhaving performed
कृत्वा:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootकृ (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having done)
संस्था-विधिम्the funeral rite
संस्था-विधिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसंस्था (प्रातिपदिक) + विधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषसमासः (संस्थायाः विधिः = funeral rite)
पतेःof (his) lord/husband (i.e., king)
पतेः:
Shashthi-sambandha (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
निहत्यhaving killed
निहत्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootनि + हन् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); पूर्वकालिक क्रिया (having slain)
पितृ-हन्तारम्the slayer of (my) father
पितृ-हन्तारम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक) + हन्तृ (प्रातिपदिक; from हन् धातु)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषसमासः (पितुः हन्ता)
यास्यामिI shall go/attain
यास्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलृट्-लकार (Simple Future), उत्तमपुरुष (1st person), एकवचन; परस्मैपद
अपचितिम्requital; repayment
अपचितिम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअपचिति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पितुःof (my) father
पितुः:
Shashthi-sambandha (षष्ठी-सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन
इतिthus
इति:
Vakyartha-dyotaka (वाक्यार्थ-द्योतक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/वाक्यसमाप्तिसूचक अव्यय
आत्मनाby himself; in his mind
आत्मना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootआत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन
अभिसन्धायhaving resolved
अभिसन्धाय:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootअभि + सम् + धा (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); ‘having resolved/formed an intention’
स-उपाध्यायःtogether with his priest
स-उपाध्यायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootस (अव्यय/सह) + उपाध्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; तत्पुरुषः (सह-उपाध्यायः = with his priest/teacher)
महेश्वरम्Mahēśvara (Śiva)
महेश्वरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहेश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
सुदक्षिणःSudakṣiṇa
सुदक्षिणः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसुदक्षिण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
अर्चयामासworshipped
अर्चयामास:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअर्च् (धातु)
Formलिट्-लकार (Periphrastic Perfect/लिट्), प्रथमपुरुष (3rd), एकवचन; परस्मैपद
परमेणwith supreme
परमेण:
Karana (करण)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, तृतीया, एकवचन; विशेषण
समाधिनाconcentration; samādhi
समाधिना:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootसमाधि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, एकवचन

Śrīla Prabhupāda writes: “The lord of the kingdom of Kāśi is Viśvanātha (Lord Śiva). The temple of Lord Viśvanātha is still existing in Vārāṇasī, and many thousands of pilgrims still gather daily in that temple.”

S
Sudakṣiṇa
Ś
Śālva

FAQs

This verse shows Sudakṣiṇa feeling obligated to honor his father through apaciti—repayment and due respect—expressed as avenging the father’s death and completing proper rites.

After performing funeral rites, he resolved to avenge his father’s killing, believing this would fulfill his duty and honor his father.

It highlights taking responsibility for family duties and honoring elders—while also warning that grief can turn into vengeance, which should be guided by higher dharma and wisdom.