Shloka 44

आसाद्य देवीसदनं धौतपादकराम्बुजा । उपस्पृश्य शुचि: शान्ता प्रविवेशाम्बिकान्तिकम् ॥ ४४ ॥

āsādya devī-sadanaṁ dhauta-pāda-karāmbujā upaspṛśya śuciḥ śāntā praviveśāmbikāntikam

Als Rukmiṇī den Tempel der Göttin erreichte, wusch sie zuerst ihre lotusgleichen Füße und Hände und nahm dann zur Reinigung Ācamana-Wasser zu sich. So geheiligt und in Frieden trat sie in die Gegenwart der Mutter Ambikā.

आसाद्यhaving reached
आसाद्य:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootआ√सद् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकाले क्रिया (prior action), अव्ययवत् प्रयोगः
देवी-सदनम्the देवी’s temple/abode
देवी-सदनम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदेवी (प्रातिपदिक) + सदन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (देव्याः सदनम्)
धौत-पाद-कर-अम्बुजाshe whose lotus-feet and hands were washed
धौत-पाद-कर-अम्बुजा:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootधौत (√धाव्/धौ धातु, क्त) + पाद (प्रातिपदिक) + कर (प्रातिपदिक) + अम्बुज (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (कर्ता), एकवचन; बहुव्रीहिः—धौतौ पादौ करौ च अम्बुजौ यस्याः सा
उपस्पृश्यhaving touched (ritually sipped/cleansed)
उपस्पृश्य:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootउप√स्पृश् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), पूर्वकाले क्रिया, अव्ययवत् प्रयोगः
शुचिःpure
शुचिः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशुचि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम्
शान्ताcalm
शान्ता:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशान्त (√शम् धातु, क्त)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम्
प्रविवेशentered
प्रविवेश:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र√विश् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपदम्
अम्बिका-अन्तिकम्near Ambikā (the goddess)
अम्बिका-अन्तिकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअम्बिका (प्रातिपदिक) + अन्तिक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (अम्बिकायाः अन्तिकम्)
R
Rukmiṇī
A
Ambikā (Goddess)

FAQs

In the narrative, Rukmiṇī goes to the Goddess’s temple as part of traditional worship and prayerful preparation, approaching with purity and composure before the decisive events of her union with Kṛṣṇa.

It indicates ritual purification—touching water/performing ācamana—after which one becomes “śuciḥ,” clean and fit to enter the deity’s presence.

It teaches approaching worship with cleanliness, calmness, and reverence—preparing body and mind before prayer, temple visits, or any sacred practice.