Previous Verse
Next Verse

Shloka 5

इन्द्रक्रोधः, संवर्तक-वर्षणम्, गोवर्धनधारण-लीला

अहम् अप्य् अद्रिशृङ्गाभं तुङ्गम् आरुह्य वारणम् साहाय्यं वः करिष्यामि वाय्वम्बूत्सर्गयोजितम्

aham apy adriśṛṅgābhaṃ tuṅgam āruhya vāraṇam sāhāyyaṃ vaḥ kariṣyāmi vāyvambūtsargayojitam

আমিও পর্বতশৃঙ্গসম উচ্চ এক হাতিতে আরোহণ করে, বায়ু ও জলের প্রবল নিঃসরণের কাজে যুক্ত হয়ে, তোমাদের সহায়তা করব।

अहम्I
अहम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अपिalso
अपि:
Sambandha (सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formनिपात (particle), ‘also/even’
अद्रिशृङ्गाभम्resembling a mountain-peak
अद्रिशृङ्गाभम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootअद्रि-शृङ्ग-आभ (प्रातिपदिक) = अद्रि + शृङ्ग + आभ
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; उपमान-तत्पुरुषः (अद्रिशृङ्गस्य आभः = तदृशम्)
तुङ्गम्lofty
तुङ्गम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootतुङ्ग (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; वारणम् इत्यस्य विशेषणम्
आरुह्यhaving mounted
आरुह्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकाल-क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-रुह् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having mounted/ascended’
वारणम्elephant
वारणम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवारण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
साहाय्यम्help/assistance
साहाय्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसाहाय्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
वःto you (all)
वः:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formचतुर्थी (4th/Dative) वा षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन; अत्र चतुर्थी (for you) अधिकयुक्ता
करिष्यामिI will do/provide
करिष्यामि:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलृट् (Simple Future), परस्मैपद, उत्तमपुरुष, एकवचन
वाय्वम्बूत्सर्गयोजितम्arranged for the discharge of wind and water
वाय्वम्बूत्सर्गयोजितम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootवायु-अम्बु-उत्सर्ग-योजित (प्रातिपदिक) = वायु + अम्बु + उत्सर्ग + योजित
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषः (वाय्वम्बुनः उत्सर्गे योजितम् = तदुपायेन संयोजितम्)

Unspecified (a narrative character speaking within the episode; framed by Sage Parāśara’s narration to Maitreya)

FAQs

The verse emphasizes purposeful cooperation—forces like wind and water are not random but are directed toward restoring order and completing a necessary task.

In Parāśara’s teaching style, brief speeches inside the story illustrate dharma as timely, practical help—leaders and allies actively join the work needed to protect stability.

Even when Vishnu is not named in the line, the Vishnu Purana frames effective order, protection, and right governance as ultimately operating under Vishnu’s sovereign cosmic law.