एवं गृहीतदुर्गो वा प्राश्यप्राशं चैत्यमुपस्थाप्य दैवतप्रतिमाच्छिद्रं प्रविश्यासीत गूढभित्तिं वा दैवतप्रतिमायुक्तं वा भूमिगृहम् ॥ कZ_१२.५.४३ ॥
evaṃ gṛhītadurgo vā prāśyaprāśaṃ caityam upasthāpya daivatapratimācchidraṃ praviśyāsīta gūḍhabhittiṃ vā daivatapratimāyuktaṃ vā bhūmigṛham
এভাবে দুর্গ সুরক্ষিত করার পর সে উপাসনার জন্য একটি চৈত্য/মন্দির স্থাপন করে দেবমূর্তির ছিদ্র দিয়ে ভিতরে প্রবেশ করে গোপনে থাকবে; অথবা গোপন প্রাচীর, কিংবা দেবমূর্তি-সংযুক্ত ভূগর্ভস্থ কক্ষ ব্যবহার করবে।
Kauṭilya recognizes that institutions treated as sacrosanct attract less inspection; embedding concealment in ‘untouchable’ spaces creates durable clandestine infrastructure.