Previous Verse
Next Verse

Shloka 41

ध्रुवस्य तपः — देवमायाविघ्नाः, विष्णोर्दर्शनम्, स्तुतिः, ध्रुवस्थानप्रदानम्

भगवान् अपि सर्वात्मा तन्मयत्वेन तोषितः गत्वा ध्रुवम् उवाचेदं चतुर्भुजवपुर् हरिः

bhagavān api sarvātmā tanmayatvena toṣitaḥ gatvā dhruvam uvācedaṃ caturbhujavapur hariḥ

ধ্ৰুৱৰ সম্পূৰ্ণ তন্ময়তাত সন্তুষ্ট হৈ, সৰ্বাত্মা ভগৱান হৰি চতুৰ্ভুজ ৰূপে তাৰ ওচৰলৈ গৈ এই বাক্য ক’লে।

भगवान्the Blessed Lord
भगवान्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootभगवत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular)
अपिalso
अपि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (particle), समुच्चय/अपि-भाव (also/even)
सर्वात्माthe Self of all
सर्वात्मा:
Visheshana (Appositive qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (कर्मधारय/षष्ठीभाव: ‘सर्वेषाम् आत्मा’), पुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular), भगवान्-विशेषणरूपेण
तन्मयत्वेनby (his) absorption in that (devotion)
तन्मयत्वेन:
Karana (Cause/means/करण)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम) + मय (प्रातिपदिक) + त्व (तद्धित)
Formतत्पुरुष-समास (‘तन्मय’ = absorbed in that), तद्धित-भाव (त्व), नपुंसकलिङ्ग (Neuter), तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन (Singular)
तोषितःpleased/satisfied
तोषितः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतुष् (धातु) + क्त (कृदन्त-प्रत्यय)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त (past passive participle), पुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular), भगवान्-विशेषण
गत्वाhaving gone
गत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootगम् (धातु) + क्त्वा (अव्यय-कृदन्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive), पूर्वकाल (having gone)
ध्रुवम्to Dhruva (Dhruva as object of address)
ध्रुवम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootध्रुव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular)
उवाचsaid/spoke
उवाच:
Kriya (Main action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन (Singular), परस्मैपद
इदम्this (speech)
इदम्:
Karma (Object—what was said/कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular), सर्वनाम (demonstrative)
चतुर्भुजवपुःwhose body has four arms
चतुर्भुजवपुः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeNoun
Rootचतुर् (संख्या-प्रातिपदिक) + भुज (प्रातिपदिक) + वपुस् (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (‘चत्वारो भुजा यस्य वपुः’), पुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular), हरि-विशेषण
हरिःHari (Vishnu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन (Singular)

Sage Parāśara (narrating to Maitreya); within the verse, Hari is described as speaking to Dhruva

V
Vishnu (Hari)
D
Dhruva

FAQs

In this verse, “Sarvātmā” presents Vishnu as the inner Self of all—supreme, immanent, and the ultimate reality who can personally respond to devotion.

Parāśara frames Dhruva’s success as arising from tanmayatva—total absorption in Vishnu—which directly pleases the Lord and draws His grace and presence.

The four-armed (caturbhuja) manifestation emphasizes Vishnu’s sovereign divinity and personal accessibility—He is the supreme Lord who reveals Himself concretely to the devoted.