Previous Verse
Next Verse

Shloka 41

Cosmic Time, Cycles of Creation and Dissolution, and the Varāha Uplift of Earth

सामस्वरध्वनिः श्रीमान्जगर्ज परिघर्घरम् । ततः समुत्क्षिप्य धरां स्वदंष्ट्रया महावराहः स्फुटपद्मलोचनः । रसातलादुत्पलपत्रसन्निभः समुत्थितो नील इवाचलो महान्

sāmasvaradhvaniḥ śrīmānjagarja parighargharam | tataḥ samutkṣipya dharāṃ svadaṃṣṭrayā mahāvarāhaḥ sphuṭapadmalocanaḥ | rasātalādutpalapatrasannibhaḥ samutthito nīla ivācalo mahān

সামগানৰ ধ্বনি সদৃশ মহিমাময় স্বৰে তেওঁ গভীৰ গৰ্জন কৰিলে। তাৰ পাছত মহাবৰাহ—স্পষ্ট পদ্মলোচন—নিজ দন্ত্ৰত পৃথিৱীক তুলি, ৰসাতলৰ পৰা নীলা উৎপলপাত সদৃশ শ্যাম বৰ্ণে, বিশাল নীলা পৰ্বতৰ দৰে উদিত হ’ল।

सामस्वरध्वनिःa sound with Sāman-like melody
सामस्वरध्वनिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसाम (प्रातिपदिक) + स्वर (प्रातिपदिक) + ध्वनि (प्रातिपदिक)
Formबहुपद-तत्पुरुष (साम्नः स्वरः यस्य ध्वनिः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रीमान्glorious/splendid
श्रीमान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootश्रीमत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्तृविशेषण
जगर्जroared
जगर्ज:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगर्ज् (धातु)
Formलिट् (Perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
परिघर्घरम्with a rumbling ‘ghar-ghar’ sound
परिघर्घरम्:
Kriya-Visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootपरि-घर्घर (प्रातिपदिक; ध्वन्यनुकरण)
Formअव्ययीभाववत् क्रियाविशेषणरूपेण (onomatopoeic adverb)
ततःthen
ततः:
Kriya-Visheshana (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय; अनन्तरार्थे (then)
समुत्क्षिप्यhaving lifted up
समुत्क्षिप्य:
Purvakala-Kriya (Prior action)
TypeVerb
Rootसम्-उत्-क्षिप् (धातु) + ल्यप् (कृत्)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund), ‘having lifted up’
धराम्the earth
धराम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootधरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
स्वदंष्ट्रयाwith his own tusk
स्वदंष्ट्रया:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्व (प्रातिपदिक) + दंष्ट्रा (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (स्वा दंष्ट्रा), स्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन
महावराहःthe great boar (Varāha)
महावराहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + वराह (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय (महान् वराहः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
स्फुटपद्मलोचनःwhose eyes are like fully opened lotuses
स्फुटपद्मलोचनः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootस्फुट (प्रातिपदिक) + पद्म (प्रातिपदिक) + लोचन (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि (स्फुटे पद्मे इव लोचने यस्य), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; महावराहः इति विशेषण
रसातलात्from Rasātala (netherworld)
रसातलात्:
Apadana (Ablative/अपादान)
TypeNoun
Rootरसातल (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (रसस्य अतलम्), नपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन
उत्पलपत्रसन्निभःresembling lotus petals
उत्पलपत्रसन्निभः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootउत्पल (प्रातिपदिक) + पत्र (प्रातिपदिक) + सन्निभ (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष (उत्पलपत्रस्य सन्निभः), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; महावराहः इति विशेषण
समुत्थितःarose/emerged
समुत्थितः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-उत्-स्था (धातु) + क्त (कृत्)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘arisen/emerged’
नीलःblue/dark
नीलः:
Upamana (Standard of comparison)
TypeAdjective
Rootनील (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; उपमानपद (simile term)
इवlike/as
इव:
Sambandha (Comparison marker)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमावाचक-अव्यय (comparative particle)
अचलःa mountain
अचलः:
Upameya (Compared entity)
TypeNoun
Rootअचल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
महान्great
महान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; अचलः इति विशेषण

Narrator (Purāṇic narration; specific dialogue-speaker not explicit in this verse)

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: vira

Type: celestial_realm

Sandhi Resolution Notes: श्रीमान्जगर्ज = श्रीमान् + जगर्ज; रसातलेऽधकृत... not present here; रसातलादुत्पल... = रसातलात् + उत्पलपत्रसन्निभः; इवाचलो = इव + अचलः

V
Varāha (Vishnu’s boar incarnation)
D
Dharā / Pṛthivī (Earth)
R
Rasātala

FAQs

It depicts Viṣṇu as Mahāvarāha (the Great Boar) rescuing and lifting the Earth (Dharā) from the nether region Rasātala, a classic Purāṇic creation-and-restoration motif.

The comparison sacralizes the roar: it is not merely animal sound but a cosmic, Vedic resonance—suggesting divine power aligned with Vedic order (ṛta/dharma).

The verse emphasizes divine protection and restoration: when the world is submerged in chaos or darkness, the divine intervenes to uphold stability and dharma, encouraging trust and devotion.