Previous Verse
Next Verse

Shloka 29

अश्रमवासिनां विषादः — Lament in Hastināpura after the Elders’ Forest Withdrawal

ये ते पितृश्च दारांश्व प्राणांक्ष मनसः प्रियान्‌,इति श्रीमहाभारते आश्रमवासिके पर्वणि पुत्रदर्शनपर्वणि धृतराष्ट्रादिकृतप्रार्थने एकोनत्रिंशो5ध्याय:

ye te pitṝś ca dārāṁś ca prāṇāṁś ca manasaḥ priyān

বৈশম্পায়নে ক’লে—“তোমাৰ সেই পিতৃসকল, সেই পত্নীসকল, আৰু সেই প্ৰাণ—যিসকল মনৰ অতি প্ৰিয়…”—এইদৰে শ্ৰীমহাভাৰতৰ আশ্ৰমবাসিক পৰ্বৰ পুত্ৰদৰ্শন পৰ্বত ধৃতৰাষ্ট্ৰ আদি কৰা প্ৰাৰ্থনা-বিষয়ক ঊনত্রিশতম অধ্যায়।

येwho/which (those)
ये:
Karta
TypeAdjective
Rootयद्
FormMasculine, Nominative, Plural
तेthose
ते:
Karta
TypeAdjective
Rootतद्
FormMasculine, Nominative, Plural
पितॄन्fathers/ancestors
पितॄन्:
Karma
TypeNoun
Rootपितृ
FormMasculine, Accusative, Plural
and
:
TypeIndeclinable
Root
दारान्wives
दारान्:
Karma
TypeNoun
Rootदार
FormMasculine, Accusative, Plural
and
:
TypeIndeclinable
Root
प्राणान्lives/breaths
प्राणान्:
Karma
TypeNoun
Rootप्राण
FormMasculine, Accusative, Plural
and
:
TypeIndeclinable
Root
मनसःof the mind/heart
मनसः:
TypeNoun
Rootमनस्
FormNeuter, Genitive, Singular
प्रियान्dear (ones)
प्रियान्:
Karma
TypeAdjective
Rootप्रिय
FormMasculine, Accusative, Plural

वैशम्पायन उवाच

V
Vaiśampāyana