Bhārgava Rāma at Māhiṣmatī: Narmadā-stuti and the Challenge to Kārttavīryārjuna
इति श्रीब्रहामाण्डे महापुराणे वायुप्रोक्ते मध्यभागे तृतीय उपोद्धातपादे भर्गवचरिते सप्तत्रिंशत्तमो ऽध्यायः // ३७// वसिष्ठ उवाच अन्तर्द्धानं गते कृष्णे रामस्तु सुमहायशाः / समुद्रिक्तमथात्मानं मेने कृष्णानुभावतः
iti śrībrahāmāṇḍe mahāpurāṇe vāyuprokte madhyabhāge tṛtīya upoddhātapāde bhargavacarite saptatriṃśattamo 'dhyāyaḥ // 37// vasiṣṭha uvāca antarddhānaṃ gate kṛṣṇe rāmastu sumahāyaśāḥ / samudriktamathātmānaṃ mene kṛṣṇānubhāvataḥ
এইদৰে শ্ৰীব্ৰহ্মাণ্ড মহাপুৰাণ (বায়ুপ্ৰোক্ত)ৰ মধ্যভাগৰ তৃতীয় উপোদ্ধাতপাদত ভাৰ্গৱচৰিতৰ সাঁইত্রিশতম অধ্যায়। বসিষ্ঠ ক’লে—কৃষ্ণ অন্তৰ্ধান হোৱাৰ পাছত, সুমহাযশ ৰামে কৃষ্ণানুভাৱত নিজকে অত্যন্ত উদ্ৰিক্ত বুলি ভাবিলে।