HomeVamana PuranaAdh. 17Shloka 33
Previous Verse
Next Verse

Vamana Purana — Vishnu's Sleep (Ashunya-Shayana), Shloka 33

The Caturmasya Observances and the Rite of Vishnu’s Sleep (Aśūnya-Śayana) and Shiva’s Monthly Vows

धूपं केसरनिर्यासं नैवेद्यं मधुसर्पिषी प्रीयतां मे विरूपाक्षस्त्वित्युच्चार्य च दक्षिणाम् विप्राय दद्यान्नैवेद्यं सहिरण्यं द्विजोत्तम

dhūpaṃ kesaraniryāsaṃ naivedyaṃ madhusarpiṣī prīyatāṃ me virūpākṣastvityuccārya ca dakṣiṇām viprāya dadyānnaivedyaṃ sahiraṇyaṃ dvijottama

وليقدّم بخورًا مصنوعًا من راتنج الكِسَرا (kesara-niryāsa)، وقرابين الطعام (naivedya) المكوّنة من العسل والسمن المصفّى (ghee). ثم ليتلفّظ: «ليرضَ عنّي فيرُوباكشا (Virūpākṣa)»، وبعد ذلك ليعطِ الدكشِنا (dakṣiṇā)؛ وليهب قرابين الطعام مع الذهب لبرهمنٍ، يا أفضلَ ذوي الميلادين.

धूपम्incense
धूपम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootधूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
केसरनिर्यासम्saffron-extract
केसरनिर्यासम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootकेसर + निर्यास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समास: केसरस्य निर्यासः (extract/essence of saffron)
नैवेद्यम्food offering
नैवेद्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootनैवेद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
मधुसर्पिषीhoney and ghee
मधुसर्पिषी:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमधु + सर्पिस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, द्विवचन; इतरेतर-द्वन्द्व (honey and ghee)
प्रीयताम्may (he) be pleased
प्रीयताम्:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootप्री (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद (प्रीयताम् = ‘let ... be pleased’)
मेof me, my
मे:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive relation)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-विभक्ति (Genitive), एकवचन; सर्वनाम
विरूपाक्षःVirūpākṣa (Śiva)
विरूपाक्षः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootविरूप + अक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; बहुव्रीहि: विरूपे अक्षिणी यस्य सः (Virūpākṣa, Śiva)
तुindeed
तु:
Sambandha (सम्बन्ध/Discourse particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formनिपात (particle)
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Quotation marker)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरणार्थक-अव्यय (quotative particle)
उच्चार्यhaving uttered
उच्चार्य:
Purvakala (पूर्वकाल/Anterior action)
TypeVerb
Rootउद्+चर् (धातु) → उच्चार्य (कृदन्त)
Formक्त्वान्त-अव्यय (gerund/absolutive), ‘having uttered/recited’
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (conjunction)
दक्षिणाम्honorarium, gift (dakṣiṇā)
दक्षिणाम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootदक्षिणा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन
विप्रायto a brāhmaṇa
विप्राय:
Sampradana (सम्प्रदान/Recipient)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी-विभक्ति (Dative), एकवचन
दद्यात्should give
दद्यात्:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootदा (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथम-पुरुष, एकवचन; परस्मैपद
नैवेद्यम्food offering
नैवेद्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootनैवेद्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
सहिरण्यम्together with gold
सहिरण्यम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootस + हिरण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; अव्ययीभाव: सह हिरण्येन (together with gold)
द्विजोत्तमO best of brāhmaṇas
द्विजोत्तम:
Sambodhana (सम्बोधन/Address)
TypeNoun
Rootद्विज + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन; समास: द्विजानाम् उत्तमः (best of the twice-born)
Not explicit in the given verses (commonly Pulastya → Nārada as the instruction layer)
Śiva (Virūpākṣa)
ŚaivismVrata/RitualsMantra (prīyatāṃ me ...)Dāna (dakṣiṇā, hiraṇya-dāna)Brāhmaṇa honoring

{ "primaryRasa": "shanta", "secondaryRasa": "vira", "rasaIntensity": 0, "emotionalArcPosition": "", "moodDescriptors": [] }

FAQs

Devotion is coupled with generosity: worship culminates in dakṣiṇā and gifts to brāhmaṇas, framing ritual as both vertical (to the deity) and horizontal (supporting dharma and the religious community).

It is vrata-vidhi/dharma-anuśāsana material—an instructional layer frequently interwoven with Purāṇic narrative, rather than one of the core pañcalakṣaṇa genealogical/cosmogonic units.

Honey and ghee signify sweetness and nourishment (sāttvika sustenance), while incense represents the subtle offering of fragrance—intention rising upward. The epithet Virūpākṣa underscores Śiva’s all-seeing, unconventional transcendence, pleased not merely by objects but by sincerity and dharmic giving.