Cāturāśramya-dharma—Marks of the Four Āśramas (चातुराश्रम्यधर्मः)
क्षत्रिय ब्रह्मचारी धर्मपालनकी इच्छा रखकर अनेक शास्त्रोंके ज्ञानका उपार्जन तथा गुरुशुश्रूषा करते हुए अकेला ही नित्य ब्रह्मचर्य-आश्रमके धर्मका आचरण करे। यह बात ऋषिलोग परस्पर मिलकर कहते हैं ।। सामान्यार्थे व्यवहारे प्रवृत्ते प्रियाप्रिये वर्जयन्नेव यत्नात् । चातुर्वर्ण्यस्थापनात् पालनाच्च तैस्तैयोंगिर्नियमैरौरसैश्ल,जनसाधारणके लिये व्यवहार आरम्भ होनेपर राजा प्रिय और अप्रियकी भावनाका प्रयत्नपूर्वक परित्याग करे। भिन्न-भिन्न उपायों, नियमों, पुरुषार्थों तथा सम्पूर्ण उद्योगोंके द्वारा चारों वर्णोकी स्थापना एवं रक्षा करनेके कारण क्षात्रधर्म एवं गृहस्थ-आश्रमको ही सबसे श्रेष्ठ तथा सम्पूर्ण धर्मोंसे सम्पन्न बताया गया है; क्योंकि सभी वर्णोके लोग उस क्षात्र- धर्मके सहयोगसे ही अपने-अपने धर्मका पालन करते हैं। क्षत्रियधर्मके न होनेसे उन सब धर्मोका प्रयोजन विपरीत होता है; ऐसा कहते हैं
indra uvāca | kṣatriyo brahmacārī dharmapālanecchayā nānāśāstrajñānopārjanaṃ guruśuśrūṣāṃ ca kurvan eko nityaṃ brahmacaryāśramadharmam ācaret—iti ṛṣayaḥ parasparaṃ saṃmilitā vadanti || sāmānyārthe vyavahāre pravṛtte priyāpriye varjayann eva yatnāt | cāturvarṇyasthāpanāt pālanāc ca tais tair yogair niyamair aurasaḥ puruṣārthaiḥ sarvodyogaiś ca kṣātradharmaṃ gṛhasthāśramaṃ caiva sarvaśreṣṭhaṃ sarvadharmasampannaṃ prāhur yato hi sarvavarṇāḥ kṣātradharmasahāyena svadharmaṃ pālayanti | kṣātradharmābhāve teṣāṃ sarvadharmāṇāṃ prayojanaṃ viparītaṃ bhavatīti vadanti ||
قال إندرا: «إن الكشَتْرِيَة (kṣatriya) الذي أخذ بانضباط البراهمتشاري (brahmacārin) ينبغي له، بقصد صون الدارما، أن يدرس شاستراتٍ (śāstra) كثيرة وأن يخدم معلمه؛ وبضبط النفس عليه أن يلازم واجبات آشرَم البراهمتشَرْيَة (brahmacarya-āśrama) على الدوام، ولو عاش منفردًا—هكذا يقرّ الراؤون متوافقين. وحين تبدأ المعاملات العامة وشؤون الناس، يجب على الملك أن يطرح بعناية ميوله ونفوره الشخصيين. ولأنه يُقيم الفَرْنات الأربع (varṇa) ويحميها بطرائق شتى، وبانضباطات، وبسعيٍ مشروع، وبجهدٍ شامل، فإن التقليد يعلن أن دارما السلطة الملكية (kṣātra-dharma)—مع آشرَم ربّ البيت (gṛhastha)—هي الأسمى والأكمل في الدارما؛ إذ لا يستطيع أهل الفَرْنات جميعًا حفظ واجباتهم إلا بسند الكشاترا-دارما. وبدون دارما الكشَتْرِيَة يُقال إن مقاصد تلك الدارمات تنقلب وتغدو على خلاف غاياتها.»
इन्द्र उवाच
A ruler-in-training must combine disciplined study and service to the teacher with strict self-restraint, and once engaged in public governance must renounce personal bias (likes/dislikes). Kṣātra-dharma—protecting and stabilizing the four varṇas—is presented as indispensable, because other social and religious duties function properly only when protected by just royal power.
Indra addresses principles of conduct for a kṣatriya: first as a brahmacārin devoted to learning and guru-service, then as a king entering public administration. He reports the consensus of the seers that impartial governance and the protection of the social order make kṣatriya-dharma (along with the householder foundation) central to the maintenance of dharma in society.