उत्पातदर्शनम् — Portents and Kāla among the Vṛṣṇis
हार्दिक्य! तेरे सिवा दूसरा कौन ऐसा क्षत्रिय होगा जो अपने ऊपर आघात न होते हुए भी रातमें मुर्दोके समान अचेत पड़े हुए मनुष्योंकी हत्या करेगा। तूने जो अन्याय किया है उसे यदुवंशी कभी क्षमा नहीं करेंगे” ।। इत्युक्ते युयुधानेन पूजयामास तद्वच: । प्रद्युम्नो रथिनां श्रेष्ठो हार्दिक्यमवमन्य च,सात्यकिके ऐसा कहनेपर रथियोंमें श्रेष्ठ प्रद्युम्नने कृतवर्माका तिरस्कार करके सात्यकिके उपर्युक्त वचनकी प्रशंसा एवं अनुमोदन किया
vaiśampāyana uvāca | hārdikya! tvadṛte dvitīyaḥ ko nāma kṣatriyo bhaviṣyati yo 'nupahate 'pi svātmani rātrau mṛtavat pramattān acetān manuṣyān hanyāt? tvayā kṛtam anāyyaṃ yaduvaṃśyāḥ kadācana na kṣamiṣyanti || ity ukte yuyudhānena pūjayām āsa tad vacaḥ | pradyumno rathināṃ śreṣṭho hārdikyam avamanya ca sātyakivacanam anumodām āsa ||
قال فايشامبايانا: «يا هارديكيا (كريتافارمان)! من غيرك أيُّ كْشَتْرِيٍّ يمكن أن يذبح الناس ليلًا—وهم مطروحون بلا وعي كالأموات—مع أنه لم يُصَبْ هو نفسه بضربة؟ إن الظلم الذي ارتكبته لن يغفره اليادافا أبدًا». فلما قال يويودهانا (ساتياكي) ذلك، أثنى براديومنَة، وهو أسبق الفرسان على العجلات، على تلك الكلمات وأقرّها، وهو يزدري هارديكيا.
वैशम्पायन उवाच
The passage condemns killing helpless or unconscious people—especially by night—as a violation of kṣatriya-dharma. It frames such violence as ‘anyāya’ (injustice) that destroys honor and invites lasting communal resentment.
Sātyaki publicly denounces Kṛtavarman (Hārdikya) for a shameful night slaughter of defenseless men. Pradyumna, a leading chariot-warrior, endorses Sātyaki’s rebuke and treats Kṛtavarman with contempt, intensifying the Yādavas’ internal hostility.